Volejbal ASPV Bh na lyžích

Oddíly:

Akce:

Sponzoři:

Uzenáství U Bín


Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou



Olomoucký kraj

finančně přispívá na činnost dětí a mládeže TJ Sokol Hrabenov


HOLBA
Sportuj s námi - česká Unie Sportu

Statistika:

Stručný přehled historie tělovýchovy a sportu
v
TJ SOKOL HRABENOV

Motto:

Výbor TJ Sokol Hrabenov Vám předkládá stručný přehled činnosti za posledních 100 let, podle zápisu možná 101 let. Nejsou však zachyceny oběti a strádání členů Sokola během válečných let, ani překážky, které museli za dobu své existence překonávat. Na znamení toho, že jsme nezapomněli, bychom touto cestou chtěli všem zakladatelům a členům Sokola Hrabenov, kteří se tohoto jubilea nedožili, složit hlubokou poklonu.

Čest jejich památce.

Starostové Sokola Hrabenov v letech 1908-2008:

František Pokorný, Emanuel Klimeš, Alois Ruprich, Ladislav Bubník, Metoděj Kubíček, Karel Matýs, Antonín Kubíček, Antonín Bank, Jan Bín, František Vaněk, Josef Dočkal, Jan Kašpar st., Ladislav Kašpar st., Josef Skoumal, Emílie Kreuzingerová, Stanislav Janků, Ladislav Kašpar ml., Edmund Wittmann, Ing. Miroslav Homola a v roce stého výročí Mgr. Iva Kleinová.

Tělovýchovná jednota v Hrabenově byla založena v roce 1908 jako odbor bludovského Sokola z popudu tehdejšího pokrokového učitele Františka Pokorného.
Dalšími zakládajícími členy byli:
Vojtěch Kašpar, Karel Matýs, Josef Šimek, Emanuel Klimeš, Jan Hatoň, Emanuel Ondráček, Jan Beran, Emanuel Hejtmánek, František Míl, Josef Člupný a Josef Dočkal.

Prvním starostou a náčelníkem se stal učitel František Pokorný. V březnu 1910 po dvou letech usilovné práce stává se odbor samostatnou jednotou, protože svou činností dokázal, že je schopen samostatného rozvoje. V té době už měla jednota 47 mužů a 15 žen. Přes všechny těžkosti ze strany rakouských úřadů a opozičních spolků a jednot v místě, které činnost nové sokolské jednoty ztěžovaly, podařilo se za obětavé pomoci bludovských a bohdíkovských Sokolů uspořádat v červenci r. 1910 první veřejné cvičení v obci. Tímto zdařilým vystoupením dokázala jednota svou životaschopnost také místní veřejnosti.

Mimo tělovýchovnou činnost pořádala jednota ve spolupráci s odborem Národní jednoty různá kulturní vystoupení, divadla, besedy a jiné vzdělávací a zábavné akce. Z výtěžků kulturních akcí založila vlastní knihovnu pro vzdělávání svých členů i ostatních občanů, v té době velice potřebnou.

Čilý ruch v následujících letech byl silně narušen první světovou válkou, kdy většina mladých mužů byla povolána do války, mezi nimi i náčelník jednoty František Pokorný. Přesto i v této těžké době pokračovala jednota v činnosti zásluhou bratrů učitele Josefa Kubíčka, Karla Matýse a Emila Hatoně a sester Boženy Kubíčkové a Anny Kašparové.

Po vyhlášení samostatnosti československého státu v roce 1918 došlo k rychlému oživení činnosti jednoty, která měla v roce 1923 již 52 členů, mimo dorostu a žactva. VIII. všesokolského sletu v Praze se zúčastnilo 14 členů jednoty. V roce 1927 vyhořel hostinec Na Pančavě, kde jednota od svého založení cvičila a pořádala kulturní akce. Touto událostí byla činnost jednoty znovu narušena. Oživení nastalo až v roce 1930, kdy se začalo budovat vlastní sokolské cvičiště. Se značnými obtížemi a díky velké obětavosti všech členů bylo po třech letech dobudováno a při slavnostním otevření na něm bylo pořádáno první okrskové cvičení v obci.

V roce 1932 byl starostou Sokola zvolen bratr Antonín Bank, který v této funkci působil téměř 20 let (až do r.1951). V témže roce se v Praze konal všesokolský slet za účasti 21 členů naší jednoty. Roku 1933 byl pronajat sál nově přebudovaného hostince Na Rychtě k provozování tělovýchovné i osvětové činnosti. Úspěšný všestranný rozvoj však r. 1938 zastavila okupace. Protokolární kniha Sokola z let 1928-1945 nebyla nalezena, takže historie z této doby je zobrazena na fotografiích a dle vzpomínek členů Sokola.

Po skončení druhé světové války nastává v životě Sokola obdobný proces jako po válce první. Vedení jednoty bylo oslabeno o zkušeného a dlouhodobého funkcionáře Petra Bezděka, který se vrátil z koncentračního tábora s narušeným zdravím a v krátké době zemřel.
Starostou jednoty v této době byl i nadále bratr Antonín Bank.

Blížící se XI. všesokolský slet a 40. výročí založení jednoty daly podnět k rozsáhlé činnosti, jejímž vyvrcholením bylo okrskové cvičení konané 23. června 1948 za účasti více než 500 cvičenců všech kategorií a 600 přihlížejících. Cvičení se konalo na louce bratra Antonína Kašpara (Horníčka). Jedná se o nejzdařilejší tělovýchovné vystoupení naší jednoty a svým rozsahem největší konané v naší obci vůbec. V tomto roce byla zaznamenána i největší účast cvičenců na sletě, celkem 72 členů.

V průběhu roku 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovného hnutí v naší vlasti a zániku sportovních svazů. Sokol jako organizace byl zrušen a nahrazen názvem DSO (dobrovolná sportovní organizace). Protože v obci Hrabenov nebyl žádný průmyslový podnik, byl spolu se zkratkou DSO ponechán také název Sokol.

Do jednoty byl přičleněn S.K. Hrabenov - oddíl kopané, čímž se zvýšila náročnost řízení a organizování činnosti v jednotě. Především bylo nutné dokončit fotbalové hřiště, což se díky usilovné a obětavé práci všech členů jednoty a dobré organizaci vedoucích oddílu kopané bratrů Jar. Kašpara, Vojtěcha Pavlů a Jana Kašpara st. v roce 1951 podařilo. Při příležitosti jeho otevření byl pořádán první turnaj v kopané za účasti oddílů z Bludova, Bohdíkova a Rudy. Celkové náklady na zbudování hřiště činily přes 50 000 Kčs a bylo na něm odpracováno více než 7000 brigádnických hodin.
Celkem úspěšná činnost oddílu kopané trvala do té doby, než bylo fotbalové hřiště zabráno pro výstavbu hospodářských objektů nově vznikajícího JZD. Zrušením hřiště kopané se výrazně ztížily podmínky pro provozování tohoto sportovního odvětví (soutěž se dohrávala na hřišti Tatranu Ruda), a proto došlo v roce 1959 ke zrušení oddílu.
Posledním zápasem oddílu kopané Sokola Hrabenov byl pohárový turnaj v Rudě nad Moravou v témže roce. Podstatná část družstva potom přešla do Tatranu Ruda a část do Tatranu Bohdíkov, kde se hrabenovští hráči stali oporami týmu. Tak skončila krátká, ale úspěšná éra hrabenovské kopané i s jejím slavným chorálem "Když jsem byl mlád, bejvali hrabenovští nejlepším mančaftem, jakej jsem znal".

Na podzim roku 1959 bylo započato s budováním nového fotbalového hřiště nad sokolským cvičištěm, které však přes sliby funkcionářů okresu Šumperk nebylo dokončeno. Po období částečné stagnace opět zahájil činnost oddíl lyžováni, jehož členové obnovili z části již stromy zarostlé fotbalové hřiště, které bylo poté využíváno pro trénink lyžařů. Velkou zásluhu na obnově mají Edmund Wittmann st., Rostislav Šimek st. a Jan Brokeš. V dalším období bylo hřiště přiděleno hasičům, kteří ho ve snaze založit oddíl kopané (p. Kreif) za spolupráce s OLPA Aloisov upravili tak, že na něm bylo možné hrát fotbal. Konečnou úpravu získalo zásluhou MNV Ruda, který nechal hřiště doopravit a oplotit a fotbalový oddíl Tatran Ruda zde pak nějakou dobu hrál okresní soutěž. Od té doby zůstaly na hřišti i čtyři UNIMO buňky, které jsou používány do dnešní doby.

Zabavení původního fotbalového hřiště pro účely JZD se nepříznivě odrazilo v dalším životě jednoty. V roce 1959 byl sice zahájen nácvik na II. celostátní spartakiádu, na kterou nacvičovalo 62 členů jednoty, převážně z řad žactva. Celkově však došlo k útlumu činnosti, což se projevilo i častými změnami ve vedení jednoty hlavně v letech 1959 - 1966. Následná krize ve vedení jednoty byla vyřešena až nástupem Stanislava Janků do funkce starosty.

Členové Sokola byli již od jeho založení velmi aktivní v osvětové činnosti. Kromě besed a přednášek pro členy jednoty byly pořádány také zábavy, bály a Silvestry, na kterých vyhrávaly vyhlášené kapely pod taktovkou pana Emanuela Mikuláše z Bohdíkova, pana Benýška z Postřelmova a pana Konečného ze Šumperka. Vlivem doby se však změnil styl zábavy, takže poslední tradiční "Silvestr" se konal v r. 1964 a tradiční "Maskový ples" byl v r. 1984 nahrazen "Pyžamovým bálem", dodnes velmi úspěšným.

Rok 1959 negativně ovlivnil i činnost divadelního kroužku, který do té doby pracoval velmi aktivně. Pod taktovou režisérů Josefa Dočkala, Aloise Brokeše, Leopolda Šimka a dalších nadšenců ochotnického divadla byla sehrána řada úspěšných divadelních her a operet, kromě jiných hry Strakonický dudák nebo Lucerna, z operet pak Česká polka či Perly panny Serafinky. Roku 1962 byla činnost divadelního kroužku na krátkou dobu obnovena, velký úspěch i na cizích scénách sklidilo divadelní představení Moliérovy hry Lakomec v hlavní roli s Františkem Vaňkem. Tím však činnost kroužku definitivně skončila, někteří členové pokračovali v další činnosti v ochotnickém kroužku v Rudě nad Moravou pod vedením paní učitelky Králové.

V roce 1964 se začalo s výstavbou nového zděného pavilonu na sokolském cvičišti, jelikož starý dřevěný už nebyl vhodný k opravě. Přes vlekoucí se potíže jak materiálového, tak i finančního charakteru a malý zájem členů jednoty o brigádnickou výpomoc byla hrubá stavba o tři roky později dokončena. Konečná úprava včetně oplocení byla provedena v roce 1968, kdy jednota oslavila 60. výročí svého vzniku. K tomuto jubileu byla uspořádána zdařilá slavnost, kterou lze také počítat mezi jedny z největších akcí pořádaných jednotou. Úspěšné vystoupení cvičenců na této slavnosti se odrazilo ve zlepšené práci celé jednoty. Cvičenci pochodovali v tradičných sokolských krojích. Tak jako v minulosti šel průvod od Pančavy se zastávkami u Pomníku padlých a u pamětní desky na škole. Vystoupení cvičenců a závěrem předvedení tance "Česká beseda" členy naší TJ Sokol a hosty ze Sokola Bludov přispělo ke zdaru celé akce.

Činnost TJ úspěšně pokračovala i nadále, MNV uvolnil sál kulturního domu pro nácvik Spartakiády konané v r. 1975. Do cvičení se aktivně zapojili staří i mladí, kromě mládeže nacvičovalo 12 žen a 6 mužů. V rámci přípravy cvičenců se uskutečnila tělovýchovná akademie v sále Na Rychtě a na sokolském cvičišti. Členové TJ se zúčastnili místních a okrskových tělocvičných vystoupení a dále také okresní, krajské a nakonec i celostátní spartakiády - do Prahy jeli cvičit 3 ženy a 4 muži.

V současné době má jednota mimo odbor ZRTV (ASPV), do kterého je začleněn aerobik a florbal, ještě oddíly lyžování a odbíjené.

Lyžování v jednotě se začalo provozovat roku 1932 a o rok později byly pořádány první lyžařské závody v obci. K založení oddílu však došlo až v roce 1951 a jeho prvním vedoucím se stal bratr Edmund Wittmann st. V krátké době dosáhli závodníci tohoto oddílu výborných sportovních výsledků a zařadili se tak na přední místa v tehdejším olomouckém kraji. Proto byla jednota v roce 1953 pověřena pořádáním krajského přeboru v běhu na lyžích i závodě sdruženém. V rámci přeboru se konal také závod ve skocích na lyžích na nově vybudovaném můstku u Aloisova, který si členové oddílu sami vybudovali a upravili. Velmi populární byl též lyžařský závod "Severomoravský pohár" pořádaný jednotou každoročně za velké účasti domácích i cizích závodníků. Největšího sportovního úspěchu dosáhli závodníci oddílu v roce 1956 při celostátních lyžařských závodech ve Velkých Karlovicích, kde za okres Šumperk získali ve štafetách I. místo. Muži starší jeli ve složení Jan Matýs, Vojtěch Míl a Zdeněk Soják, muži mladší Rostislav Šimek st., Stanislav Mlynář a Antonín Bank ml.
V témže roce při celostátním Sokolovském závodě v Nízkých Tatrách obsadili závodníci Antonín Bank, Rostislav Šimek a Miloš Winter II. místo ve štafetách.
Je třeba připomenout i jména dalších významných osobností lyžařského sportu Sokola Hrabenov. Vynikajícím skokanem na lyžích byl Antonín Šimek, několikanásobný přeborník olomouckého kraje a účastník celostátních přeborů ve skoku na lyžích. Jedním z nejlepších hrabenovských závodníků v běhu na lyžích vůbec byl v 50.- 60. letech Rostislav Šimek st. Dále pak dosahoval velmi dobrých výsledků Vojtěch Míl, který však brzy přestoupil do TJ Železničáři Šumperk. Kromě výše zmiňovaných, dosahovali velmi dobrých výsedků závodníci Ladislav Kašpar ml., František Vénos, Václav Nétek, Jaroslav Peška, Bohumil Mazák, Jan Brokeš, Alois Kubíček a Vlastimil Gregor. Z žen potom Jiřina Ondráčková, Věra Šulová, Irena Vénosová ad. V té době, přestože se pracovalo i v sobotu, byla radost rozhlédnout se v zimě po zasněžených stráních okolo Hrabenova, kde se běhalo a skákalo na lyžích. Vždyť základem pro vybudování skokanského můstku u Aloisova byly již dříve amatérsky postavené můstky pro skok na lyžích v Olšině a také na "Hanykové skalce".

Po těchto úspěšných letech začala činnost oddílu poněkud stagnovat v důsledku odchodu několika výkonných závodníků a generační obměny. I přes tyto nepříznivé okolnosti se v Hrabenově stále závodí o Severomoravský pohár v běhu na lyžích, ale už se neskáče. Pouze připomínám, že poslední závody, na dnes již zrušeném skokanském můstku u Aloisova, se konaly v únoru r. 1965. Tímto rokem se začíná činnost lyžařů díky rodině Rostislava Šimka st. a Edmunda Wittmanna st. opět zdárně rozvíjet. Ačkoliv oddíl neměl dostatek sportovního vybavení a finančních prostředků, podařilo se vytvořit kolektiv, jehož členové patřili mezi přední závodníky Severomoravského kraje. Vzpomeňme výkonů Rostislava Šimka ml., sourozenců Brokešových, Wittmannových, Hrochových, Svačinkových, Florkových, Bínových, Klimešových, Kašparových a Zajícových, Ivy Kristkové, Vlastimila Gregora, Vl. Kašpara a dalších. V posledních letech se životní styl dětí značně změnil, tráví více času u počítačů a televizních obrazovek, což s sebou nese také ochladnutí zájmu o sportovní aktivity. Činnost lyžařského oddílu je tak udržována především díky obětavosti Miroslava Homoly, nicméně pevně doufáme, že opět dojde k oživení tradice hrabenovské běžeckého lyžování.

O

Po dvanáctiletém působení v okresních soutěžích postoupili hrabenovští volejbalisté do krajské soutěže II. třídy, ve které se střídavými úspěchy setrvali až do r. 1988. Dlouholetým vedoucím oddílu byl Ladislav Kašpar ml., jehož zásluhou oddíl překonával občasné krize způsobené jak problémy v členské základně, tak nedostatkem vhodných prostor pro provozování sportu v zimním období. Podmínky pro činnost oddílu v tomto období se zlepšily v roce 1977, kdy si jeho členové za finanční podpory MNV svépomocí upravili sál Na Rychtě. Tělocvična, kterou začali využívat i ostatní členové Sokola, slouží po dalších úpravách všem oddílům TJ až do dnešní doby. Nástupcem Ladislava Kašpara ml. se stal Alois Faltus, který vedl oddíl až do roku 2002. V současné době vede oddíl odbíjené Mgr. Milan Mazák.

V 70. letech došlo k přestavbě v areálu sokolského cvičiště, jejímž výsledkem byla tři hřiště na odbíjenou s antukovým povrchem. V r. 1987 bylo zavedeno osvětlení a od tohoto data jsou pořádány tradiční noční volejbalové turnaje mužů i žen za účasti předních ligových družstev. Roku 2005 byla na hřišti provedena oprava oplocení a WC, byl nově zastřešen pavilon, v roce 2007 bylo opraveno osvětlení a pořízeny nové nátěry. I přes snahu funkcionářů TJ a osvětu ve školách se, bohužel, poměrně často setkáváme s případy vandalizmu přímo na hřišti. Finanční prostředky vynaložené na odstranění škod by přitom jistě šly využít mnohem lépe.

Fotodokumentace přináší vzpomínku na hráče starší i mladší generace, mezi něž patřili Ladislav Kašpar ml., Jan Kašpar, bratři Navrátilovi, Antonín Šimek, Alois Faltus, bratři Kubíčkovi, bratři Bankovi, Karel Gronych, Milan Hrab, Václav Nétek, Jaroslav Novák, Edmund Wittmann, Milan Mazák, Josef Kristek, Miroslav Skopal, Jiří Zajíc, Zdeněk Zapletal, Zdeněk Šimek, Luboš Šindler, Hynek Kamler, Mirek Matys, Vl. Faltus, Jiří Matys ad. Samozřejmě je zde zachycena i generace současná.

Aktivně pracovali také členové oddílu ZRTV, kteří se pravidelně zúčastňovali skoro všech soutěží a atletických závodů. Největšího úspěchu dosáhl Josef Florek ml., který se ve víceboji žáků probojoval až do celostátního finále.

V pravidelné činnosti pokračovala TJ i nadále. Připravovala se oslava 70. výročí vzniku Sokola, která se uskutečnilo v červnu roku 1978. V pátek se konala slavnostní schůze s vyhodnocením zasloužilých členů Sokola, v sobotu pak sportovní a kulturní odpoledne na cvičišti. Započalo se též s nácvikem na Spartakiádu v roce 1980. Nacvičovaly hlavně ženy pod vedením Jany Horáčkové a mládež ve školách.

Rok 1983 byl ve znamení oslav 75. výročí TJ Sokol Hrabenov, v čele Sokola v té době stál Ladislav Kašpar ml. K výročí byly uspořádány turnaj v odbíjené a slavnostní odpoledne na hřišti, které začalo tradičním průvodem obcí s položením věnců k památníkům padlých. Průvod poté pokračoval na hřiště, kde projev starosty Sokola zahájil sportovní a kulturní odpoledne. Závěrem zatančili členové tělovýchovné jednoty "Moravskou besedu", kterou s nimi nacvičila Emílie Kristková.

Další činnost odboru ZRTV byla zaměřena na nácvik skladeb pro Spartakiádu pořádanou v r.1985. Protože děti a mládež cvičily ve školách, nacvičovali pouze ženy a muži, kteří se také zúčastnili celostátní spartakiády v Praze.

K 80. výročí v roce 1988 byl naplánován třídenní program oslav, zahájený slavnostní schůzí, kde byli vyhodnoceni zasloužilí členové TJ a promítnut film z oslav v roce 1968 (60. výročí). V sobotu probíhal sportovní den, večer byl uspořádán táborák za doprovodu hudební skupiny "Větrolam". V neděli sokolové položili kytice k pomníkům padlých a následovalo sportovní odpoledne zakončené představením taneční skupiny "Markovica". Nedělní odpoledne provázela, k velké lítosti pořadatelů, nepřízeň počasí a velká zima.

V roce 1988 bylo již ve veřejném životě cítit uvolněnější atmosféru. Pokračovalo se v nácviku na připravovanou Spartakiádu, která se nakonec neuskutečnila, a místo toho cvičila část našich žen na prvním obnoveném Sokolském sletě v r. 1990.

Rok 1989 rozvířil dění v tělovýchově. Obnovila se činnost původního Sokola zrušeného v r. 1948. Některé TJ vystoupily během roku 1990 ze svazku ČSTV (Československý svaz tělesné výchovy) a obnovily činnost Sokola. Po počátečních výpadech starých činovníků Sokola k práci TJ v posledních 40 letech, kdy všechny dobrovolné pracovníky TJ označili za přisluhovače totalitního režimu, rozhodl výbor po důkladném zvážení všech pro i proti, že zůstaneme ve svazku ČSTV pod názvem TJ SOKOL Hrabenov. Starostou byl v té době Edmund Wittmann ml.

90 let Sokola bylo slaveno v dobré atmosféře, neboť všechny oddíly aktivně pracovaly. Starostou a zároveň vedoucím lyžařů TJ Sokol byl v té době ing. Miroslav Homola. Byl obnoven tradiční závod o "Severomoravský pohár", pokračoval již oblíbený noční turnaj v odbíjené, byl založen oddíl odbíjené žen a pod hlavičkou ASPV již zmiňované odbory florbalu, aerobiku žen a zdravotní tělesné výchovy. V tělocvičně se v současné době pravidelně cvičí a doufáme, že budeme mít co nejvíce nových zájemců o pohyb a cvičení, tak jak nám to ukazují naše ženy.

Další roky pod vedením starostky Mgr. Ivy Kleinové (od roku 2000 ) může zhodnotit již i dnešní mladá generace, pro kterou byl Sokol v Hrabenově založen pod heslem: "Ve zdravém těle, zdravý duch". Kéž by toto heslo platilo i v dalších letech.

Dnes je 19. 10. 2017

Fotogalerie:

Náhodná fotka:

Vyhlašování výsledků
závod horských kol - časovka na Senovou, součást TOPGAL CUPu

Poslední zápasy:

29. 9. 2017 16:30 Volejbal - Muži TJ Sokol Hrabenov: TJ Šumperk B - odloženo

22. 9. 2017 17:00 Volejbal - Muži TJ Jiskra Rapotín : TJ Sokol Hrabenov - odloženo

Nejbližší zápasy

11. 5. 2018 17:00 Volejbal - Muži TJ Sokol Hrabenov : VSK Zábřeh

18. 5. 2018 17:00 Volejbal - Muži TJ Šumperk B : TJ Sokol Hrabenov

Nejbližší akce:

4. 10. 2017 - 15. 11. 2017: Taneční kurzy pro dospělé

10. 2. 2018: 35. pyžamový bál

24. 2. 2018: 12.hrabenovský masopust