q - TJ Sokol Hrabenov
Volejbal ASPV Bh na lyžích

Oddíly:

Akce:

Sponzoři:

Uzenářství U Bínů


Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou



Olomoucký kraj

finančně přispívá na činnost dětí a mládeže TJ Sokol Hrabenov


HOLBA
Sportuj s námi - česká Unie Sportu
MŠMT podporuje činnost dětí a mládeže TJ Sokol Hrabenov
MŠMT podporuje činnost dětí a mládeže TJ Sokol Hrabenov

Statistika:

Strun pehled historie tlovchovy a sportu
v
TJ SOKOL HRABENOV

Motto:

Vbor TJ Sokol Hrabenov Vm pedkld strun pehled innosti za poslednch 100 let, podle zpisu mon 101 let. Nejsou vak zachyceny obti a strdn len Sokola bhem vlench let, ani pekky, kter museli za dobu sv existence pekonvat. Na znamen toho, e jsme nezapomnli, bychom touto cestou chtli vem zakladatelm a lenm Sokola Hrabenov, kte se tohoto jubilea nedoili, sloit hlubokou poklonu.

est jejich pamtce.

Starostov Sokola Hrabenov v letech 1908-2008:

Frantiek Pokorn, Emanuel Klime, Alois Ruprich, Ladislav Bubnk, Metodj Kubek, Karel Mats, Antonn Kubek, Antonn Bank, Jan Bn, Frantiek Vank, Josef Dokal, Jan Kapar st., Ladislav Kapar st., Josef Skoumal, Emlie Kreuzingerov, Stanislav Jank, Ladislav Kapar ml., Edmund Wittmann, Ing. Miroslav Homola a v roce stho vro Mgr. Iva Kleinov.

Tlovchovn jednota v Hrabenov byla zaloena v roce 1908 jako odbor bludovskho Sokola z popudu tehdejho pokrokovho uitele Frantika Pokornho.
Dalmi zakldajcmi leny byli:
Vojtch Kapar, Karel Mats, Josef imek, Emanuel Klime, Jan Hato, Emanuel Ondrek, Jan Beran, Emanuel Hejtmnek, Frantiek Ml, Josef lupn a Josef Dokal.

Prvnm starostou a nelnkem se stal uitel Frantiek Pokorn. V beznu 1910 po dvou letech usilovn prce stv se odbor samostatnou jednotou, protoe svou innost dokzal, e je schopen samostatnho rozvoje. V t dob u mla jednota 47 mu a 15 en. Pes vechny tkosti ze strany rakouskch ad a opozinch spolk a jednot v mst, kter innost nov sokolsk jednoty ztovaly, podailo se za obtav pomoci bludovskch a bohdkovskch Sokol uspodat v ervenci r. 1910 prvn veejn cvien v obci. Tmto zdailm vystoupenm dokzala jednota svou ivotaschopnost tak mstn veejnosti.

Mimo tlovchovnou innost podala jednota ve spoluprci s odborem Nrodn jednoty rzn kulturn vystoupen, divadla, besedy a jin vzdlvac a zbavn akce. Z vtk kulturnch akc zaloila vlastn knihovnu pro vzdlvn svch len i ostatnch oban, v t dob velice potebnou.

il ruch v nsledujcch letech byl siln naruen prvn svtovou vlkou, kdy vtina mladch mu byla povolna do vlky, mezi nimi i nelnk jednoty Frantiek Pokorn. Pesto i v tto tk dob pokraovala jednota v innosti zsluhou bratr uitele Josefa Kubka, Karla Matse a Emila Haton a sester Boeny Kubkov a Anny Kaparov.

Po vyhlen samostatnosti eskoslovenskho sttu v roce 1918 dolo k rychlmu oiven innosti jednoty, kter mla v roce 1923 ji 52 len, mimo dorostu a actva. VIII. vesokolskho sletu v Praze se zastnilo 14 len jednoty. V roce 1927 vyhoel hostinec Na Panav, kde jednota od svho zaloen cviila a podala kulturn akce. Touto udlost byla innost jednoty znovu naruena. Oiven nastalo a v roce 1930, kdy se zaalo budovat vlastn sokolsk cviit. Se znanmi obtemi a dky velk obtavosti vech len bylo po tech letech dobudovno a pi slavnostnm oteven na nm bylo podno prvn okrskov cvien v obci.

V roce 1932 byl starostou Sokola zvolen bratr Antonn Bank, kter v tto funkci psobil tm 20 let (a do r.1951). V tme roce se v Praze konal vesokolsk slet za asti 21 len na jednoty. Roku 1933 byl pronajat sl nov pebudovanho hostince Na Rycht k provozovn tlovchovn i osvtov innosti. spn vestrann rozvoj vak r. 1938 zastavila okupace. Protokolrn kniha Sokola z let 1928-1945 nebyla nalezena, take historie z tto doby je zobrazena na fotografich a dle vzpomnek len Sokola.

Po skonen druh svtov vlky nastv v ivot Sokola obdobn proces jako po vlce prvn. Veden jednoty bylo oslabeno o zkuenho a dlouhodobho funkcione Petra Bezdka, kter se vrtil z koncentranho tbora s naruenm zdravm a v krtk dob zemel.
Starostou jednoty v tto dob byl i nadle bratr Antonn Bank.

Blc se XI. vesokolsk slet a 40. vro zaloen jednoty daly podnt k rozshl innosti, jejm vyvrcholenm bylo okrskov cvien konan 23. ervna 1948 za asti vce ne 500 cvienc vech kategori a 600 pihlejcch. Cvien se konalo na louce bratra Antonna Kapara (Hornka). Jedn se o nejzdailej tlovchovn vystoupen na jednoty a svm rozsahem nejvt konan v na obci vbec. V tomto roce byla zaznamenna i nejvt ast cvienc na slet, celkem 72 len.

V prbhu roku 1948 dolo ke sjednocen tlovchovnho hnut v na vlasti a zniku sportovnch svaz. Sokol jako organizace byl zruen a nahrazen nzvem DSO (dobrovoln sportovn organizace). Protoe v obci Hrabenov nebyl dn prmyslov podnik, byl spolu se zkratkou DSO ponechn tak nzev Sokol.

Do jednoty byl pilenn S.K. Hrabenov - oddl kopan, m se zvila nronost zen a organizovn innosti v jednot. Pedevm bylo nutn dokonit fotbalov hit, co se dky usilovn a obtav prci vech len jednoty a dobr organizaci vedoucch oddlu kopan bratr Jar. Kapara, Vojtcha Pavl a Jana Kapara st. v roce 1951 podailo. Pi pleitosti jeho oteven byl podn prvn turnaj v kopan za asti oddl z Bludova, Bohdkova a Rudy. Celkov nklady na zbudovn hit inily pes 50 000 Ks a bylo na nm odpracovno vce ne 7000 brigdnickch hodin.
Celkem spn innost oddlu kopan trvala do t doby, ne bylo fotbalov hit zabrno pro vstavbu hospodskch objekt nov vznikajcho JZD. Zruenm hit kopan se vrazn ztily podmnky pro provozovn tohoto sportovnho odvtv (sout se dohrvala na hiti Tatranu Ruda), a proto dolo v roce 1959 ke zruen oddlu.
Poslednm zpasem oddlu kopan Sokola Hrabenov byl pohrov turnaj v Rud nad Moravou v tme roce. Podstatn st drustva potom pela do Tatranu Ruda a st do Tatranu Bohdkov, kde se hrabenovt hri stali oporami tmu. Tak skonila krtk, ale spn ra hrabenovsk kopan i s jejm slavnm chorlem "Kdy jsem byl mld, bejvali hrabenovt nejlepm manaftem, jakej jsem znal".

Na podzim roku 1959 bylo zapoato s budovnm novho fotbalovho hit nad sokolskm cviitm, kter vak pes sliby funkcion okresu umperk nebylo dokoneno. Po obdob sten stagnace opt zahjil innost oddl lyovni, jeho lenov obnovili z sti ji stromy zarostl fotbalov hit, kter bylo pot vyuvno pro trnink lya. Velkou zsluhu na obnov maj Edmund Wittmann st., Rostislav imek st. a Jan Broke. V dalm obdob bylo hit pidleno hasim, kte ho ve snaze zaloit oddl kopan (p. Kreif) za spoluprce s OLPA Aloisov upravili tak, e na nm bylo mon hrt fotbal. Konenou pravu zskalo zsluhou MNV Ruda, kter nechal hit doopravit a oplotit a fotbalov oddl Tatran Ruda zde pak njakou dobu hrl okresn sout. Od t doby zstaly na hiti i tyi UNIMO buky, kter jsou pouvny do dnen doby.

Zabaven pvodnho fotbalovho hit pro ely JZD se nepzniv odrazilo v dalm ivot jednoty. V roce 1959 byl sice zahjen ncvik na II. celosttn spartakidu, na kterou nacviovalo 62 len jednoty, pevn z ad actva. Celkov vak dolo k tlumu innosti, co se projevilo i astmi zmnami ve veden jednoty hlavn v letech 1959 - 1966. Nsledn krize ve veden jednoty byla vyeena a nstupem Stanislava Jank do funkce starosty.

lenov Sokola byli ji od jeho zaloen velmi aktivn v osvtov innosti. Krom besed a pednek pro leny jednoty byly podny tak zbavy, bly a Silvestry, na kterch vyhrvaly vyhlen kapely pod taktovkou pana Emanuela Mikule z Bohdkova, pana Benka z Postelmova a pana Konenho ze umperka. Vlivem doby se vak zmnil styl zbavy, take posledn tradin "Silvestr" se konal v r. 1964 a tradin "Maskov ples" byl v r. 1984 nahrazen "Pyamovm blem", dodnes velmi spnm.

Rok 1959 negativn ovlivnil i innost divadelnho krouku, kter do t doby pracoval velmi aktivn. Pod taktovou reisr Josefa Dokala, Aloise Brokee, Leopolda imka a dalch nadenc ochotnickho divadla byla sehrna ada spnch divadelnch her a operet, krom jinch hry Strakonick dudk nebo Lucerna, z operet pak esk polka i Perly panny Serafinky. Roku 1962 byla innost divadelnho krouku na krtkou dobu obnovena, velk spch i na cizch scnch sklidilo divadeln pedstaven Molirovy hry Lakomec v hlavn roli s Frantikem Vakem. Tm vak innost krouku definitivn skonila, nkte lenov pokraovali v dal innosti v ochotnickm krouku v Rud nad Moravou pod vedenm pan uitelky Krlov.

V roce 1964 se zaalo s vstavbou novho zdnho pavilonu na sokolskm cviiti, jeliko star devn u nebyl vhodn k oprav. Pes vlekouc se pote jak materilovho, tak i finannho charakteru a mal zjem len jednoty o brigdnickou vpomoc byla hrub stavba o ti roky pozdji dokonena. Konen prava vetn oplocen byla provedena v roce 1968, kdy jednota oslavila 60. vro svho vzniku. K tomuto jubileu byla uspodna zdail slavnost, kterou lze tak potat mezi jedny z nejvtch akc podanch jednotou. spn vystoupen cvienc na tto slavnosti se odrazilo ve zlepen prci cel jednoty. Cvienci pochodovali v tradinch sokolskch krojch. Tak jako v minulosti el prvod od Panavy se zastvkami u Pomnku padlch a u pamtn desky na kole. Vystoupen cvienc a zvrem pedveden tance "esk beseda" leny na TJ Sokol a hosty ze Sokola Bludov pisplo ke zdaru cel akce.

innost TJ spn pokraovala i nadle, MNV uvolnil sl kulturnho domu pro ncvik Spartakidy konan v r. 1975. Do cvien se aktivn zapojili sta i mlad, krom mldee nacviovalo 12 en a 6 mu. V rmci ppravy cvienc se uskutenila tlovchovn akademie v sle Na Rycht a na sokolskm cviiti. lenov TJ se zastnili mstnch a okrskovch tlocvinch vystoupen a dle tak okresn, krajsk a nakonec i celosttn spartakidy - do Prahy jeli cviit 3 eny a 4 mui.

V souasn dob m jednota mimo odbor ZRTV (ASPV), do kterho je zalenn aerobik a florbal, jet oddly lyovn a odbjen.

Lyovn v jednot se zaalo provozovat roku 1932 a o rok pozdji byly podny prvn lyask zvody v obci. K zaloen oddlu vak dolo a v roce 1951 a jeho prvnm vedoucm se stal bratr Edmund Wittmann st. V krtk dob doshli zvodnci tohoto oddlu vbornch sportovnch vsledk a zaadili se tak na pedn msta v tehdejm olomouckm kraji. Proto byla jednota v roce 1953 povena podnm krajskho peboru v bhu na lych i zvod sdruenm. V rmci peboru se konal tak zvod ve skocch na lych na nov vybudovanm mstku u Aloisova, kter si lenov oddlu sami vybudovali a upravili. Velmi populrn byl t lyask zvod "Severomoravsk pohr" podan jednotou kadoron za velk asti domcch i cizch zvodnk. Nejvtho sportovnho spchu doshli zvodnci oddlu v roce 1956 pi celosttnch lyaskch zvodech ve Velkch Karlovicch, kde za okres umperk zskali ve tafetch I. msto. Mui star jeli ve sloen Jan Mats, Vojtch Ml a Zdenk Sojk, mui mlad Rostislav imek st., Stanislav Mlyn a Antonn Bank ml.
V tme roce pi celosttnm Sokolovskm zvod v Nzkch Tatrch obsadili zvodnci Antonn Bank, Rostislav imek a Milo Winter II. msto ve tafetch.
Je teba pipomenout i jmna dalch vznamnch osobnost lyaskho sportu Sokola Hrabenov. Vynikajcm skokanem na lych byl Antonn imek, nkolikansobn pebornk olomouckho kraje a astnk celosttnch pebor ve skoku na lych. Jednm z nejlepch hrabenovskch zvodnk v bhu na lych vbec byl v 50.- 60. letech Rostislav imek st. Dle pak dosahoval velmi dobrch vsledk Vojtch Ml, kter vak brzy pestoupil do TJ eleznii umperk. Krom ve zmiovanch, dosahovali velmi dobrch vsedk zvodnci Ladislav Kapar ml., Frantiek Vnos, Vclav Ntek, Jaroslav Peka, Bohumil Mazk, Jan Broke, Alois Kubek a Vlastimil Gregor. Z en potom Jiina Ondrkov, Vra ulov, Irena Vnosov ad. V t dob, pestoe se pracovalo i v sobotu, byla radost rozhldnout se v zim po zasnench strnch okolo Hrabenova, kde se bhalo a skkalo na lych. Vdy zkladem pro vybudovn skokanskho mstku u Aloisova byly ji dve amatrsky postaven mstky pro skok na lych v Olin a tak na "Hanykov skalce".

Po tchto spnch letech zaala innost oddlu ponkud stagnovat v dsledku odchodu nkolika vkonnch zvodnk a generan obmny. I pes tyto nepzniv okolnosti se v Hrabenov stle zvod o Severomoravsk pohr v bhu na lych, ale u se neske. Pouze pipomnm, e posledn zvody, na dnes ji zruenm skokanskm mstku u Aloisova, se konaly v noru r. 1965. Tmto rokem se zan innost lya dky rodin Rostislava imka st. a Edmunda Wittmanna st. opt zdrn rozvjet. Akoliv oddl neml dostatek sportovnho vybaven a finannch prostedk, podailo se vytvoit kolektiv, jeho lenov patili mezi pedn zvodnky Severomoravskho kraje. Vzpomeme vkon Rostislava imka ml., sourozenc Brokeovch, Wittmannovch, Hrochovch, Svainkovch, Florkovch, Bnovch, Klimeovch, Kaparovch a Zajcovch, Ivy Kristkov, Vlastimila Gregora, Vl. Kapara a dalch. V poslednch letech se ivotn styl dt znan zmnil, trv vce asu u pota a televiznch obrazovek, co s sebou nese tak ochladnut zjmu o sportovn aktivity. innost lyaskho oddlu je tak udrovna pedevm dky obtavosti Miroslava Homoly, nicmn pevn doufme, e opt dojde k oiven tradice hrabenovsk beckho lyovn.

O

Po dvanctiletm psoben v okresnch soutch postoupili hrabenovt volejbalist do krajsk soute II. tdy, ve kter se stdavmi spchy setrvali a do r. 1988. Dlouholetm vedoucm oddlu byl Ladislav Kapar ml., jeho zsluhou oddl pekonval obasn krize zpsoben jak problmy v lensk zkladn, tak nedostatkem vhodnch prostor pro provozovn sportu v zimnm obdob. Podmnky pro innost oddlu v tomto obdob se zlepily v roce 1977, kdy si jeho lenov za finann podpory MNV svpomoc upravili sl Na Rycht. Tlocvina, kterou zaali vyuvat i ostatn lenov Sokola, slou po dalch pravch vem oddlm TJ a do dnen doby. Nstupcem Ladislava Kapara ml. se stal Alois Faltus, kter vedl oddl a do roku 2002. V souasn dob vede oddl odbjen Mgr. Milan Mazk.

V 70. letech dolo k pestavb v arelu sokolskho cviit, jejm vsledkem byla ti hit na odbjenou s antukovm povrchem. V r. 1987 bylo zavedeno osvtlen a od tohoto data jsou podny tradin non volejbalov turnaje mu i en za asti pednch ligovch drustev. Roku 2005 byla na hiti provedena oprava oplocen a WC, byl nov zasteen pavilon, v roce 2007 bylo opraveno osvtlen a pozeny nov ntry. I pes snahu funkcion TJ a osvtu ve kolch se, bohuel, pomrn asto setkvme s ppady vandalizmu pmo na hiti. Finann prostedky vynaloen na odstrann kod by pitom jist ly vyut mnohem lpe.

Fotodokumentace pin vzpomnku na hre star i mlad generace, mezi n patili Ladislav Kapar ml., Jan Kapar, brati Navrtilovi, Antonn imek, Alois Faltus, brati Kubkovi, brati Bankovi, Karel Gronych, Milan Hrab, Vclav Ntek, Jaroslav Novk, Edmund Wittmann, Milan Mazk, Josef Kristek, Miroslav Skopal, Ji Zajc, Zdenk Zapletal, Zdenk imek, Lubo indler, Hynek Kamler, Mirek Matys, Vl. Faltus, Ji Matys ad. Samozejm je zde zachycena i generace souasn.

Aktivn pracovali tak lenov oddlu ZRTV, kte se pravideln zastovali skoro vech sout a atletickch zvod. Nejvtho spchu doshl Josef Florek ml., kter se ve vceboji k probojoval a do celosttnho finle.

V pravideln innosti pokraovala TJ i nadle. Pipravovala se oslava 70. vro vzniku Sokola, kter se uskutenilo v ervnu roku 1978. V ptek se konala slavnostn schze s vyhodnocenm zaslouilch len Sokola, v sobotu pak sportovn a kulturn odpoledne na cviiti. Zapoalo se t s ncvikem na Spartakidu v roce 1980. Nacviovaly hlavn eny pod vedenm Jany Horkov a mlde ve kolch.

Rok 1983 byl ve znamen oslav 75. vro TJ Sokol Hrabenov, v ele Sokola v t dob stl Ladislav Kapar ml. K vro byly uspodny turnaj v odbjen a slavnostn odpoledne na hiti, kter zaalo tradinm prvodem obc s poloenm vnc k pamtnkm padlch. Prvod pot pokraoval na hit, kde projev starosty Sokola zahjil sportovn a kulturn odpoledne. Zvrem zatanili lenov tlovchovn jednoty "Moravskou besedu", kterou s nimi nacviila Emlie Kristkov.

Dal innost odboru ZRTV byla zamena na ncvik skladeb pro Spartakidu podanou v r.1985. Protoe dti a mlde cviily ve kolch, nacviovali pouze eny a mui, kte se tak zastnili celosttn spartakidy v Praze.

K 80. vro v roce 1988 byl naplnovn tdenn program oslav, zahjen slavnostn schz, kde byli vyhodnoceni zaslouil lenov TJ a promtnut film z oslav v roce 1968 (60. vro). V sobotu probhal sportovn den, veer byl uspodn tbork za doprovodu hudebn skupiny "Vtrolam". V nedli sokolov poloili kytice k pomnkm padlch a nsledovalo sportovn odpoledne zakonen pedstavenm tanen skupiny "Markovica". Nedln odpoledne provzela, k velk ltosti poadatel, nepze poas a velk zima.

V roce 1988 bylo ji ve veejnm ivot ctit uvolnnj atmosfru. Pokraovalo se v ncviku na pipravovanou Spartakidu, kter se nakonec neuskutenila, a msto toho cviila st naich en na prvnm obnovenm Sokolskm slet v r. 1990.

Rok 1989 rozvil dn v tlovchov. Obnovila se innost pvodnho Sokola zruenho v r. 1948. Nkter TJ vystoupily bhem roku 1990 ze svazku STV (eskoslovensk svaz tlesn vchovy) a obnovily innost Sokola. Po potench vpadech starch inovnk Sokola k prci TJ v poslednch 40 letech, kdy vechny dobrovoln pracovnky TJ oznaili za pisluhovae totalitnho reimu, rozhodl vbor po dkladnm zven vech pro i proti, e zstaneme ve svazku STV pod nzvem TJ SOKOL Hrabenov. Starostou byl v t dob Edmund Wittmann ml.

90 let Sokola bylo slaveno v dobr atmosfe, nebo vechny oddly aktivn pracovaly. Starostou a zrove vedoucm lya TJ Sokol byl v t dob ing. Miroslav Homola. Byl obnoven tradin zvod o "Severomoravsk pohr", pokraoval ji oblben non turnaj v odbjen, byl zaloen oddl odbjen en a pod hlavikou ASPV ji zmiovan odbory florbalu, aerobiku en a zdravotn tlesn vchovy. V tlocvin se v souasn dob pravideln cvi a doufme, e budeme mt co nejvce novch zjemc o pohyb a cvien, tak jak nm to ukazuj nae eny.

Dal roky pod vedenm starostky Mgr. Ivy Kleinov (od roku 2000 ) me zhodnotit ji i dnen mlad generace, pro kterou byl Sokol v Hrabenov zaloen pod heslem: "Ve zdravm tle, zdrav duch". K by toto heslo platilo i v dalch letech.


Dnes je 26. 4. 2019

Fotogalerie:

Náhodná fotka:

i dti se dobe bav
Velk przdninov SHOW

Nejbližší akce:

13. 10. 2019: Hrabenovsk kros