Historie

Stru?n? přehled historie t?lov?chovy a sportu
v TJ SOKOL HRABENOV

Motto:

V?bor TJ Sokol Hrabenov V?m p?edkl?d? stru?n? p?ehled ?innosti za posledn?ch 100 let, podle z?pisu mo?n? 101 let. Nejsou v?ak zachyceny ob?ti a str?d?n? ?len? Sokola b?hem v?le?n?ch let, ani p?ek?ky, kter? museli za dobu sv? existence p?ekon?vat. Na znamen? toho, ?e jsme nezapomn?li, bychom touto cestou cht?li v?em zakladatel?m a ?len?m Sokola Hrabenov, kte?? se tohoto jubilea nedo?ili, slo?it hlubokou poklonu.

?est jejich pam?tce.

Starostov? Sokola Hrabenov v letech 1908-2008:

Franti?ek Pokorn?, Emanuel Klime?, Alois Ruprich, Ladislav Bubn?k, Metod?j Kub??ek, Karel Mat?s, Anton?n Kub??ek, Anton?n Bank, Jan B?n, Franti?ek Van?k, Josef Do?kal, Jan Ka?par st., Ladislav Ka?par st., Josef Skoumal, Em?lie Kreuzingerov?, Stanislav Jank?, Ladislav Ka?par ml., Edmund Wittmann, Ing. Miroslav Homola a v roce st?ho v?ro?? Mgr. Iva Kleinov?.

T?lov?chovn? jednota v Hrabenov? byla zalo?ena v roce 1908 jako odbor bludovsk?ho Sokola z popudu tehdej??ho pokrokov?ho u?itele Franti?ka Pokorn?ho.
Dal??mi zakl?daj?c?mi ?leny byli:
Vojt?ch Ka?par, Karel Mat?s, Josef ?imek, Emanuel Klime?, Jan Hato?, Emanuel Ondr??ek, Jan Beran, Emanuel Hejtm?nek, Franti?ek M?l, Josef ?lupn? a Josef Do?kal.

Prvn?m starostou a n??eln?kem se stal u?itel Franti?ek Pokorn?. V b?eznu 1910 po dvou letech usilovn? pr?ce st?v? se odbor samostatnou jednotou, proto?e svou ?innost? dok?zal, ?e je schopen samostatn?ho rozvoje. V t? dob? u? m?la jednota 47 mu?? a 15 ?en. P?es v?echny t?kosti ze strany rakousk?ch ??ad? a opozi?n?ch spolk? a jednot v m?st?, kter? ?innost nov? sokolsk? jednoty zt?ovaly, poda?ilo se za ob?tav? pomoci bludovsk?ch a bohd?kovsk?ch Sokol? uspo??dat v ?ervenci r. 1910 prvn? ve?ejn? cvi?en? v obci. T?mto zda?il?m vystoupen?m dok?zala jednota svou ?ivotaschopnost tak? m?stn? ve?ejnosti.

Mimo t?lov?chovnou ?innost po??dala jednota ve spolupr?ci s odborem N?rodn? jednoty r?zn? kulturn? vystoupen?, divadla, besedy a jin? vzd?l?vac? a z?bavn? akce. Z v?t?k? kulturn?ch akc? zalo?ila vlastn? knihovnu pro vzd?l?v?n? sv?ch ?len? i ostatn?ch ob?an?, v t? dob? velice pot?ebnou.

?il? ruch v n?sleduj?c?ch letech byl siln? naru?en prvn? sv?tovou v?lkou, kdy v?t?ina mlad?ch mu?? byla povol?na do v?lky, mezi nimi i n??eln?k jednoty Franti?ek Pokorn?. P?esto i v t?to t?k? dob? pokra?ovala jednota v ?innosti z?sluhou bratr? u?itele Josefa Kub??ka, Karla Mat?se a Emila Haton? a sester Bo?eny Kub??kov? a Anny Ka?parov?.

Po vyhl?en? samostatnosti ?eskoslovensk?ho st?tu v roce 1918 do?lo k rychl?mu o?iven? ?innosti jednoty, kter? m?la v roce 1923 ji? 52 ?len?, mimo dorostu a ?actva. VIII. v?esokolsk?ho sletu v Praze se z??astnilo 14 ?len? jednoty. V roce 1927 vyho?el hostinec Na Pan?av?, kde jednota od sv?ho zalo?en? cvi?ila a po??dala kulturn? akce. Touto ud?lost? byla ?innost jednoty znovu naru?ena. O?iven? nastalo a? v roce 1930, kdy se za?alo budovat vlastn? sokolsk? cvi?i?t?. Se zna?n?mi obt?emi a d?ky velk? ob?tavosti v?ech ?len? bylo po t?ech letech dobudov?no a p?i slavnostn?m otev?en? na n?m bylo po??d?no prvn? okrskov? cvi?en? v obci.

V roce 1932 byl starostou Sokola zvolen bratr Anton?n Bank, kter? v t?to funkci p?sobil t?m?? 20 let (a? do r.1951). V t?m?e roce se v Praze konal v?esokolsk? slet za ??asti 21 ?len? na?? jednoty. Roku 1933 byl pronajat s?l nov? p?ebudovan?ho hostince Na Rycht? k provozov?n? t?lov?chovn? i osv?tov? ?innosti. ?sp?n? v?estrann? rozvoj v?ak r. 1938 zastavila okupace. Protokol?rn? kniha Sokola z let 1928-1945 nebyla nalezena, tak?e historie z t?to doby je zobrazena na fotografi?ch a dle vzpom?nek ?len? Sokola.

Po skon?en? druh? sv?tov? v?lky nast?v? v ?ivot? Sokola obdobn? proces jako po v?lce prvn?. Veden? jednoty bylo oslabeno o zku?en?ho a dlouhodob?ho funkcion??e Petra Bezd?ka, kter? se vr?til z koncentra?n?ho t?bora s naru?en?m zdrav?m a v kr?tk? dob? zem?el.
Starostou jednoty v t?to dob? byl i nad?le bratr Anton?n Bank.

Bl??c? se XI. v?esokolsk? slet a 40. v?ro?? zalo?en? jednoty daly podn?t k rozs?hl? ?innosti, jej?m? vyvrcholen?m bylo okrskov? cvi?en? konan? 23. ?ervna 1948 za ??asti v?ce ne? 500 cvi?enc? v?ech kategori? a 600 p?ihl?ej?c?ch. Cvi?en? se konalo na louce bratra Anton?na Ka?para (Horn??ka). Jedn? se o nejzda?ilej?? t?lov?chovn? vystoupen? na?? jednoty a sv?m rozsahem nejv?t?? konan? v na?? obci v?bec. V tomto roce byla zaznamen?na i nejv?t?? ??ast cvi?enc? na slet?, celkem 72 ?len?.

V pr?b?hu roku 1948 do?lo ke sjednocen? t?lov?chovn?ho hnut? v na?? vlasti a z?niku sportovn?ch svaz?. Sokol jako organizace byl zru?en a nahrazen n?zvem DSO (dobrovoln? sportovn? organizace). Proto?e v obci Hrabenov nebyl ??dn? pr?myslov? podnik, byl spolu se zkratkou DSO ponech?n tak? n?zev Sokol.

Do jednoty byl p?i?len?n S.K. Hrabenov - odd?l kopan?, ??m? se zv??ila n?ro?nost ??zen? a organizov?n? ?innosti v jednot?. P?edev??m bylo nutn? dokon?it fotbalov? h?i?t?, co? se d?ky usilovn? a ob?tav? pr?ci v?ech ?len? jednoty a dobr? organizaci vedouc?ch odd?lu kopan? bratr? Jar. Ka?para, Vojt?cha Pavl? a Jana Ka?para st. v roce 1951 poda?ilo. P?i p??le?itosti jeho otev?en? byl po??d?n prvn? turnaj v kopan? za ??asti odd?l? z Bludova, Bohd?kova a Rudy. Celkov? n?klady na zbudov?n? h?i?t? ?inily p?es 50 000 K?s a bylo na n?m odpracov?no v?ce ne? 7000 brig?dnick?ch hodin.
Celkem ?sp?n? ?innost odd?lu kopan? trvala do t? doby, ne? bylo fotbalov? h?i?t? zabr?no pro v?stavbu hospod??sk?ch objekt? nov? vznikaj?c?ho JZD. Zru?en?m h?i?t? kopan? se v?razn? zt?ily podm?nky pro provozov?n? tohoto sportovn?ho odv?tv? (sout? se dohr?vala na h?i?ti Tatranu Ruda), a proto do?lo v roce 1959 ke zru?en? odd?lu.
Posledn?m z?pasem odd?lu kopan? Sokola Hrabenov byl poh?rov? turnaj v Rud? nad Moravou v t?m?e roce. Podstatn? ??st dru?stva potom p?e?la do Tatranu Ruda a ??st do Tatranu Bohd?kov, kde se hrabenov?t? hr??i stali oporami t?mu. Tak skon?ila kr?tk?, ale ?sp?n? ?ra hrabenovsk? kopan? i s jej?m slavn?m chor?lem "Kdy? jsem byl ml?d, bejvali hrabenov?t? nejlep??m man?aftem, jakej jsem znal".

Na podzim roku 1959 bylo zapo?ato s budov?n?m nov?ho fotbalov?ho h?i?t? nad sokolsk?m cvi?i?t?m, kter? v?ak p?es sliby funkcion??? okresu ?umperk nebylo dokon?eno. Po obdob? ??ste?n? stagnace op?t zah?jil ?innost odd?l ly?ov?ni, jeho? ?lenov? obnovili z ??sti ji? stromy zarostl? fotbalov? h?i?t?, kter? bylo pot? vyu??v?no pro tr?nink ly?a??. Velkou z?sluhu na obnov? maj? Edmund Wittmann st., Rostislav ?imek st. a Jan Broke?. V dal??m obdob? bylo h?i?t? p?id?leno hasi??m, kte?? ho ve snaze zalo?it odd?l kopan? (p. Kreif) za spolupr?ce s OLPA Aloisov upravili tak, ?e na n?m bylo mo?n? hr?t fotbal. Kone?nou ?pravu z?skalo z?sluhou MNV Ruda, kter? nechal h?i?t? doopravit a oplotit a fotbalov? odd?l Tatran Ruda zde pak n?jakou dobu hr?l okresn? sout?. Od t? doby z?staly na h?i?ti i ?ty?i UNIMO bu?ky, kter? jsou pou??v?ny do dne?n? doby.

Zabaven? p?vodn?ho fotbalov?ho h?i?t? pro ??ely JZD se nep??zniv? odrazilo v dal??m ?ivot? jednoty. V roce 1959 byl sice zah?jen n?cvik na II. celost?tn? spartaki?du, na kterou nacvi?ovalo 62 ?len? jednoty, p?ev?n? z ?ad ?actva. Celkov? v?ak do?lo k ?tlumu ?innosti, co? se projevilo i ?ast?mi zm?nami ve veden? jednoty hlavn? v letech 1959 - 1966. N?sledn? krize ve veden? jednoty byla vy?e?ena a? n?stupem Stanislava Jank? do funkce starosty.

?lenov? Sokola byli ji? od jeho zalo?en? velmi aktivn? v osv?tov? ?innosti. Krom? besed a p?edn?ek pro ?leny jednoty byly po??d?ny tak? z?bavy, b?ly a Silvestry, na kter?ch vyhr?valy vyhl?en? kapely pod taktovkou pana Emanuela Mikul?e z Bohd?kova, pana Ben??ka z Post?elmova a pana Kone?n?ho ze ?umperka. Vlivem doby se v?ak zm?nil styl z?bavy, tak?e posledn? tradi?n? "Silvestr" se konal v r. 1964 a tradi?n? "Maskov? ples" byl v r. 1984 nahrazen "Py?amov?m b?lem", dodnes velmi ?sp?n?m.

Rok 1959 negativn? ovlivnil i ?innost divadeln?ho krou?ku, kter? do t? doby pracoval velmi aktivn?. Pod taktovou re?is?r? Josefa Do?kala, Aloise Broke?e, Leopolda ?imka a dal??ch nad?enc? ochotnick?ho divadla byla sehr?na ?ada ?sp?n?ch divadeln?ch her a operet, krom? jin?ch hry Strakonick? dud?k nebo Lucerna, z operet pak ?esk? polka ?i Perly panny Serafinky. Roku 1962 byla ?innost divadeln?ho krou?ku na kr?tkou dobu obnovena, velk? ?sp?ch i na ciz?ch sc?n?ch sklidilo divadeln? p?edstaven? Moli?rovy hry Lakomec v hlavn? roli s Franti?kem Va?kem. T?m v?ak ?innost krou?ku definitivn? skon?ila, n?kte?? ?lenov? pokra?ovali v dal?? ?innosti v ochotnick?m krou?ku v Rud? nad Moravou pod veden?m pan? u?itelky Kr?lov?.

V roce 1964 se za?alo s v?stavbou nov?ho zd?n?ho pavilonu na sokolsk?m cvi?i?ti, jeliko? star? d?ev?n? u? nebyl vhodn? k oprav?. P?es vlekouc? se pot?e jak materi?lov?ho, tak i finan?n?ho charakteru a mal? z?jem ?len? jednoty o brig?dnickou v?pomoc byla hrub? stavba o t?i roky pozd?ji dokon?ena. Kone?n? ?prava v?etn? oplocen? byla provedena v roce 1968, kdy jednota oslavila 60. v?ro?? sv?ho vzniku. K tomuto jubileu byla uspo??d?na zda?il? slavnost, kterou lze tak? po??tat mezi jedny z nejv?t??ch akc? po??dan?ch jednotou. ?sp?n? vystoupen? cvi?enc? na t?to slavnosti se odrazilo ve zlep?en? pr?ci cel? jednoty. Cvi?enci pochodovali v tradi?n?ch sokolsk?ch kroj?ch. Tak jako v minulosti ?el pr?vod od Pan?avy se zast?vkami u Pomn?ku padl?ch a u pam?tn? desky na ?kole. Vystoupen? cvi?enc? a z?v?rem p?edveden? tance "?esk? beseda" ?leny na?? TJ Sokol a hosty ze Sokola Bludov p?isp?lo ke zdaru cel? akce.

?innost TJ ?sp?n? pokra?ovala i nad?le, MNV uvolnil s?l kulturn?ho domu pro n?cvik Spartaki?dy konan? v r. 1975. Do cvi?en? se aktivn? zapojili sta?? i mlad?, krom? ml?de?e nacvi?ovalo 12 ?en a 6 mu??. V r?mci p??pravy cvi?enc? se uskute?nila t?lov?chovn? akademie v s?le Na Rycht? a na sokolsk?m cvi?i?ti. ?lenov? TJ se z??astnili m?stn?ch a okrskov?ch t?locvi?n?ch vystoupen? a d?le tak? okresn?, krajsk? a nakonec i celost?tn? spartaki?dy - do Prahy jeli cvi?it 3 ?eny a 4 mu?i.

V sou?asn? dob? m? jednota mimo odbor ZRTV (ASPV), do kter?ho je za?len?n aerobik a florbal, je?t? odd?ly ly?ov?n? a odb?jen?.

Ly?ov?n? v jednot? se za?alo provozovat roku 1932 a o rok pozd?ji byly po??d?ny prvn? ly?a?sk? z?vody v obci. K zalo?en? odd?lu v?ak do?lo a? v roce 1951 a jeho prvn?m vedouc?m se stal bratr Edmund Wittmann st. V kr?tk? dob? dos?hli z?vodn?ci tohoto odd?lu v?born?ch sportovn?ch v?sledk? a za?adili se tak na p?edn? m?sta v tehdej??m olomouck?m kraji. Proto byla jednota v roce 1953 pov??ena po??d?n?m krajsk?ho p?eboru v b?hu na ly??ch i z?vod? sdru?en?m. V r?mci p?eboru se konal tak? z?vod ve skoc?ch na ly??ch na nov? vybudovan?m m?stku u Aloisova, kter? si ?lenov? odd?lu sami vybudovali a upravili. Velmi popul?rn? byl t? ly?a?sk? z?vod "Severomoravsk? poh?r" po??dan? jednotou ka?doro?n? za velk? ??asti dom?c?ch i ciz?ch z?vodn?k?. Nejv?t??ho sportovn?ho ?sp?chu dos?hli z?vodn?ci odd?lu v roce 1956 p?i celost?tn?ch ly?a?sk?ch z?vodech ve Velk?ch Karlovic?ch, kde za okres ?umperk z?skali ve ?tafet?ch I. m?sto. Mu?i star?? jeli ve slo?en? Jan Mat?s, Vojt?ch M?l a Zden?k Soj?k, mu?i mlad?? Rostislav ?imek st., Stanislav Mlyn?? a Anton?n Bank ml.
V t?m?e roce p?i celost?tn?m Sokolovsk?m z?vod? v N?zk?ch Tatr?ch obsadili z?vodn?ci Anton?n Bank, Rostislav ?imek a Milo? Winter II. m?sto ve ?tafet?ch.
Je t?eba p?ipomenout i jm?na dal??ch v?znamn?ch osobnost? ly?a?sk?ho sportu Sokola Hrabenov. Vynikaj?c?m skokanem na ly??ch byl Anton?n ?imek, n?kolikan?sobn? p?eborn?k olomouck?ho kraje a ??astn?k celost?tn?ch p?ebor? ve skoku na ly??ch. Jedn?m z nejlep??ch hrabenovsk?ch z?vodn?k? v b?hu na ly??ch v?bec byl v 50.- 60. letech Rostislav ?imek st. D?le pak dosahoval velmi dobr?ch v?sledk? Vojt?ch M?l, kter? v?ak brzy p?estoupil do TJ ?elezni???i ?umperk. Krom? v??e zmi?ovan?ch, dosahovali velmi dobr?ch v?sedk? z?vodn?ci Ladislav Ka?par ml., Franti?ek V?nos, V?clav N?tek, Jaroslav Pe?ka, Bohumil Maz?k, Jan Broke?, Alois Kub??ek a Vlastimil Gregor. Z ?en potom Ji?ina Ondr??kov?, V?ra ?ulov?, Irena V?nosov? ad. V t? dob?, p?esto?e se pracovalo i v sobotu, byla radost rozhl?dnout se v zim? po zasn?en?ch str?n?ch okolo Hrabenova, kde se b?halo a sk?kalo na ly??ch. V?dy? z?kladem pro vybudov?n? skokansk?ho m?stku u Aloisova byly ji? d??ve amat?rsky postaven? m?stky pro skok na ly??ch v Ol?in? a tak? na "Hanykov? skalce".

Po t?chto ?sp?n?ch letech za?ala ?innost odd?lu pon?kud stagnovat v d?sledku odchodu n?kolika v?konn?ch z?vodn?k? a genera?n? obm?ny. I p?es tyto nep??zniv? okolnosti se v Hrabenov? st?le z?vod? o Severomoravsk? poh?r v b?hu na ly??ch, ale u? se nesk??e. Pouze p?ipom?n?m, ?e posledn? z?vody, na dnes ji? zru?en?m skokansk?m m?stku u Aloisova, se konaly v ?noru r. 1965. T?mto rokem se za??n? ?innost ly?a?? d?ky rodin? Rostislava ?imka st. a Edmunda Wittmanna st. op?t zd?rn? rozv?jet. A?koliv odd?l nem?l dostatek sportovn?ho vybaven? a finan?n?ch prost?edk?, poda?ilo se vytvo?it kolektiv, jeho? ?lenov? pat?ili mezi p?edn? z?vodn?ky Severomoravsk?ho kraje. Vzpome?me v?kon? Rostislava ?imka ml., sourozenc? Broke?ov?ch, Wittmannov?ch, Hrochov?ch, Sva?inkov?ch, Florkov?ch, B?nov?ch, Klime?ov?ch, Ka?parov?ch a Zaj?cov?ch, Ivy Kristkov?, Vlastimila Gregora, Vl. Ka?para a dal??ch. V posledn?ch letech se ?ivotn? styl d?t? zna?n? zm?nil, tr?v? v?ce ?asu u po??ta?? a televizn?ch obrazovek, co? s sebou nese tak? ochladnut? z?jmu o sportovn? aktivity. ?innost ly?a?sk?ho odd?lu je tak udr?ov?na p?edev??m d?ky ob?tavosti Miroslava Homoly, nicm?n? pevn? douf?me, ?e op?t dojde k o?iven? tradice hrabenovsk? b?eck?ho ly?ov?n?.

O

Po dvan?ctilet?m p?soben? v okresn?ch sout??ch postoupili hrabenov?t? volejbalist? do krajsk? sout?e II. t??dy, ve kter? se st??dav?mi ?sp?chy setrvali a? do r. 1988. Dlouholet?m vedouc?m odd?lu byl Ladislav Ka?par ml., jeho? z?sluhou odd?l p?ekon?val ob?asn? krize zp?soben? jak probl?my v ?lensk? z?kladn?, tak nedostatkem vhodn?ch prostor pro provozov?n? sportu v zimn?m obdob?. Podm?nky pro ?innost odd?lu v tomto obdob? se zlep?ily v roce 1977, kdy si jeho ?lenov? za finan?n? podpory MNV sv?pomoc? upravili s?l Na Rycht?. T?locvi?na, kterou za?ali vyu??vat i ostatn? ?lenov? Sokola, slou?? po dal??ch ?prav?ch v?em odd?l?m TJ a? do dne?n? doby. N?stupcem Ladislava Ka?para ml. se stal Alois Faltus, kter? vedl odd?l a? do roku 2002. V sou?asn? dob? vede odd?l odb?jen? Mgr. Milan Maz?k.

V 70. letech do?lo k p?estavb? v are?lu sokolsk?ho cvi?i?t?, jej?m? v?sledkem byla t?i h?i?t? na odb?jenou s antukov?m povrchem. V r. 1987 bylo zavedeno osv?tlen? a od tohoto data jsou po??d?ny tradi?n? no?n? volejbalov? turnaje mu?? i ?en za ??asti p?edn?ch ligov?ch dru?stev. Roku 2005 byla na h?i?ti provedena oprava oplocen? a WC, byl nov? zast?e?en pavilon, v roce 2007 bylo opraveno osv?tlen? a po??zeny nov? n?t?ry. I p?es snahu funkcion??? TJ a osv?tu ve ?kol?ch se, bohu?el, pom?rn? ?asto setk?v?me s p??pady vandalizmu p??mo na h?i?ti. Finan?n? prost?edky vynalo?en? na odstran?n? ?kod by p?itom jist? ?ly vyu??t mnohem l?pe.

Fotodokumentace p?in?? vzpom?nku na hr??e star?? i mlad?? generace, mezi n? pat?ili Ladislav Ka?par ml., Jan Ka?par, brat?i Navr?tilovi, Anton?n ?imek, Alois Faltus, brat?i Kub??kovi, brat?i Bankovi, Karel Gronych, Milan Hrab, V?clav N?tek, Jaroslav Nov?k, Edmund Wittmann, Milan Maz?k, Josef Kristek, Miroslav Skopal, Ji?? Zaj?c, Zden?k Zapletal, Zden?k ?imek, Lubo? ?indler, Hynek Kamler, Mirek Matys, Vl. Faltus, Ji?? Matys ad. Samoz?ejm? je zde zachycena i generace sou?asn?.

Aktivn? pracovali tak? ?lenov? odd?lu ZRTV, kte?? se pravideln? z??ast?ovali skoro v?ech sout?? a atletick?ch z?vod?. Nejv?t??ho ?sp?chu dos?hl Josef Florek ml., kter? se ve v?ceboji ??k? probojoval a? do celost?tn?ho fin?le.

V pravideln? ?innosti pokra?ovala TJ i nad?le. P?ipravovala se oslava 70. v?ro?? vzniku Sokola, kter? se uskute?nilo v ?ervnu roku 1978. V p?tek se konala slavnostn? sch?ze s vyhodnocen?m zaslou?il?ch ?len? Sokola, v sobotu pak sportovn? a kulturn? odpoledne na cvi?i?ti. Zapo?alo se t? s n?cvikem na Spartaki?du v roce 1980. Nacvi?ovaly hlavn? ?eny pod veden?m Jany Hor??kov? a ml?de? ve ?kol?ch.

Rok 1983 byl ve znamen? oslav 75. v?ro?? TJ Sokol Hrabenov, v ?ele Sokola v t? dob? st?l Ladislav Ka?par ml. K v?ro?? byly uspo??d?ny turnaj v odb?jen? a slavnostn? odpoledne na h?i?ti, kter? za?alo tradi?n?m pr?vodem obc? s polo?en?m v?nc? k pam?tn?k?m padl?ch. Pr?vod pot? pokra?oval na h?i?t?, kde projev starosty Sokola zah?jil sportovn? a kulturn? odpoledne. Z?v?rem zatan?ili ?lenov? t?lov?chovn? jednoty "Moravskou besedu", kterou s nimi nacvi?ila Em?lie Kristkov?.

Dal?? ?innost odboru ZRTV byla zam??ena na n?cvik skladeb pro Spartaki?du po??danou v r.1985. Proto?e d?ti a ml?de? cvi?ily ve ?kol?ch, nacvi?ovali pouze ?eny a mu?i, kte?? se tak? z??astnili celost?tn? spartaki?dy v Praze.

K 80. v?ro?? v roce 1988 byl napl?nov?n t??denn? program oslav, zah?jen? slavnostn? sch?z?, kde byli vyhodnoceni zaslou?il? ?lenov? TJ a prom?tnut film z oslav v roce 1968 (60. v?ro??). V sobotu prob?hal sportovn? den, ve?er byl uspo??d?n t?bor?k za doprovodu hudebn? skupiny "V?trolam". V ned?li sokolov? polo?ili kytice k pomn?k?m padl?ch a n?sledovalo sportovn? odpoledne zakon?en? p?edstaven?m tane?n? skupiny "Markovica". Ned?ln? odpoledne prov?zela, k velk? l?tosti po?adatel?, nep??ze? po?as? a velk? zima.

V roce 1988 bylo ji? ve ve?ejn?m ?ivot? c?tit uvoln?n?j?? atmosf?ru. Pokra?ovalo se v n?cviku na p?ipravovanou Spartaki?du, kter? se nakonec neuskute?nila, a m?sto toho cvi?ila ??st na?ich ?en na prvn?m obnoven?m Sokolsk?m slet? v r. 1990.

Rok 1989 rozv??il d?n? v t?lov?chov?. Obnovila se ?innost p?vodn?ho Sokola zru?en?ho v r. 1948. N?kter? TJ vystoupily b?hem roku 1990 ze svazku ?STV (?eskoslovensk? svaz t?lesn? v?chovy) a obnovily ?innost Sokola. Po po??te?n?ch v?padech star?ch ?inovn?k? Sokola k pr?ci TJ v posledn?ch 40 letech, kdy v?echny dobrovoln? pracovn?ky TJ ozna?ili za p?isluhova?e totalitn?ho re?imu, rozhodl v?bor po d?kladn?m zv?en? v?ech pro i proti, ?e z?staneme ve svazku ?STV pod n?zvem TJ SOKOL Hrabenov. Starostou byl v t? dob? Edmund Wittmann ml.

90 let Sokola bylo slaveno v dobr? atmosf??e, nebo? v?echny odd?ly aktivn? pracovaly. Starostou a z?rove? vedouc?m ly?a?? TJ Sokol byl v t? dob? ing. Miroslav Homola. Byl obnoven tradi?n? z?vod o "Severomoravsk? poh?r", pokra?oval ji? obl?ben? no?n? turnaj v odb?jen?, byl zalo?en odd?l odb?jen? ?en a pod hlavi?kou ASPV ji? zmi?ovan? odbory florbalu, aerobiku ?en a zdravotn? t?lesn? v?chovy. V t?locvi?n? se v sou?asn? dob? pravideln? cvi?? a douf?me, ?e budeme m?t co nejv?ce nov?ch z?jemc? o pohyb a cvi?en?, tak jak n?m to ukazuj? na?e ?eny.

Dal?? roky pod veden?m starostky Mgr. Ivy Kleinov? (od roku 2000 ) m??e zhodnotit ji? i dne?n? mlad? generace, pro kterou byl Sokol v Hrabenov? zalo?en pod heslem: "Ve zdrav?m t?le, zdrav? duch". K? by toto heslo platilo i v dal??ch letech.