Historie

Stručný přehled historie tělovýchovy a sportu
v TJ SOKOL HRABENOV

Motto:

Výbor TJ Sokol Hrabenov Vám předkládá stručný přehled činnosti za posledních 100 let, podle zápisu možná i 101 let. Nejsou však zachyceny oběti a strádání členů Sokola během válečných let, ani překážky, které museli za dobu své existence překonávat. Na znamení toho, že jsme nezapomněli, bychom touto cestou chtěli všem zakladatelům a členům Sokola Hrabenov, kteří se tohoto jubilea nedožili, složit hlubokou poklonu.

Čest jejich památce.



Starostové Sokola Hrabenov v letech 1908-2008:

František Pokorný, Emanuel Klimeš, Alois Ruprich, Ladislav Bubník, Metoděj Kubíček, Karel Matýs, Antonín Kubíček, Antonín Bank, Jan Bín, František Vaněk, Josef Dočkal, Jan Kašpar st., Ladislav Kašpar st., Josef Skoumal, Emílie Kreuzingerová, Stanislav Janků, Ladislav Kašpar ml., Edmund Wittmann, Ing. Miroslav Homola a v roce stého výročí Mgr. Iva Kleinová.



Historie od roku 1908 po současnost:


Tělovýchovná jednota v Hrabenově byla založena v roce 1908 jako odbor bludovského Sokola z popudu tehdejšího pokrokového učitele Františka Pokorného.
Dalšími zakládajícími členy byli:
Vojtěch Kašpar, Karel Matýs, Josef Šimek, Emanuel Klimeš, Jan Hato?, Emanuel Ondrášek, Jan Beran, Emanuel Hejtmánek, František Míl, Josef ?lupn? a Josef Dočkal.

Prvním starostou a náčelníkem se stal učitel František Pokorny. V březnu 1910 po dvou letech usilovné práce stává odbor samostatnou jednotou, protože svou činností dokázal, že je schopen samostatného rozvoje. V té době už měla jednota 47 mužů a 15 žen. Přes všechny těžkosti ze strany rakouských úřadů a opozičních spolků a jednot v místě, které činnost nové sokolské jednoty ztěžovaly, podařilo se za obětavé pomoci bludovských a bohdíkovských Sokolů uspořádat v červenci r. 1910 první veřejné cvičení v obci. Tímto zdařilým vystoupením dokázala jednota svou životaschopnost také místní veřejnosti.

Mimo tělovýchovnou činnost pořádala jednota ve spolupráci s odborem Národní jednoty různé kulturní vystoupení, divadla, besedy a jiné vzdělávací a zábavné akce. Z výtěžků kulturních akcí založila vlastní knihovnu pro vzdělávání svých členů i ostatních občanů, v té době velice potřebnou.

Čilý ruch v následujících letech byl silně narušen první světovou válkou, kdy většina mladých mužů byla povolána do války, mezi nimi i náčelník jednoty František Pokorný. Přesto i v této těžké době pokračovala jednota v činnosti zásluhou bratrů učitele Josefa Kubíčka, Karla Matýse a Emila Haton? a sester Boženy Kubíčkové a Anny Kašparové.

Po vyhlášení samostatnosti Československého státu v roce 1918 došlo k rychlému oživení činnosti jednoty, která měla v roce 1923 již 52 členů, mimo dorostu a žactva. VIII. všesokolského sletu v Praze se zůčastnilo 14 členů jednoty. V roce 1927 vyhořel hostinec Na Pančavě, kde jednota od svého založení cvičila a pořádala kulturní akce. Touto událostí byla činnost jednoty znovu narušena. Oživení nastalo až v roce 1930, kdy se začalo budovat vlastní sokolské cvičiště. Se značnými obtížemi a díky velké obětavosti všech členů bylo po třech letech dobudováno a při slavnostním otevření na něm bylo pořádáno první okrskové cvičení v obci.

V roce 1932 byl starostou Sokola zvolen bratr Antonín Bank, který v této funkci působil téměř 20 let (až do r.1951). V témže roce se v Praze konal všesokolský slet za účasti 21 členů naší jednoty. Roku 1933 byl pronajat sál nově přebudovaného hostince Na Rychtě k provozování tělovýchovné i osvětové činnosti. Úspěný všestranný rozvoj však r. 1938 zastavila okupace. Protokolární kniha Sokola z let 1928-1945 nebyla nalezena, takže historie z této doby je zobrazena na fotografiích a dle vzpomínek členů Sokola.

Po skončení druhé světové války nastává v životě Sokola obdobný proces jako po válce první. Vedení jednoty bylo oslabeno o zkuženého a dlouhodobého funkcionáře Petra Bezděka, který se vrátil z koncentračního tábora s narušeným zdravým a v krátké době zemřel.
Starostou jednoty v této době byl i nadále bratr Antonín Bank.

Blížící se XI. všesokolský slet a 40. výročí založení jednoty daly podnět k rozsáhlé činnosti, jejímž vyvrcholením bylo okrskové cvičení konané 23. června 1948 za účasti více než 500 cvičenců všech kategorií a 600 přihlížejících. Cvičení se konalo na louce bratra Antonína Kašpara (Horníčka). Jedná se o nejzdařilejší tělovýchovné vystoupení naší jednoty a svým rozsahem největší konané v naší obci vůbec. V tomto roce byla zaznamenána i největší účast cvičenců na sletě, celkem 72 členů.

V průběhu roku 1948 došlo ke sjednocení tělovýchovného hnutí v naší vlasti a zániku sportovních svazů. Sokol jako organizace byl zrušen a nahrazen názvem DSO (dobrovolná sportovní organizace). Protože v obci Hrabenov nebyl žádný průmyslový podnik, byl spolu se zkratkou DSO ponechán také název Sokol.

Do jednoty byl přičleněn S.K. Hrabenov - oddíl kopané, čímž se zvýšila náročnost řízení a organizování činnosti v jednotě. Především bylo nutné dokončit fotbalové hřiště, což se díky usilovné a obětavé práci všech členů jednoty a dobré organizaci vedoucích oddílu kopané bratra Jar. Kašpara, Vojtěcha Pavlů a Jana Kašpara st. v roce 1951 podařilo. Při příležitosti jeho otevření byl pořádán první turnaj v kopané za účasti oddílu z Bludova, Bohddkova a Rudy. Celkové náklady na zbudování hřiště činily přes 50 000 Kčs a bylo na něm odpracováno více než 7000 brigádnických hodin.
Celkem úspěná činnost oddílu kopané trvala do té doby, než bylo fotbalové hřiště zabráno pro výstavbu hospodářských objektů nově vznikajícího JZD. Zrušením hřiště kopané se výrazně ztížily podmínky pro provozování tohoto sportovního odvětví (soutěž se dohrávala na hřišti Tatranu Ruda), a proto došlo v roce 1959 ke zrušení oddílu.
Posledním zápasem oddílu kopané Sokola Hrabenov byl pohárový turnaj v Rudě nad Moravou v témže roce. Podstatná část družstva potom přešla do Tatranu Ruda a část do Tatranu Bohdíkov, kde se hrabenovští hráči stali oporami týmu. Tak skončila krátká, ale úspěná éra hrabenovské kopane i s jejím slavným chorálem "Když jsem byl mlád, bejvali hrabenovští nejlepším mančaftem, jakej jsem znal".

Na podzim roku 1959 bylo započato s budováním nového fotbalového hřiště nad sokolským cvičištěm, které však přes sliby funkcionářů okresu Šumperk nebylo dokončeno. Po období částečné stagnace opět zahájil činnost oddíl lyžováni, jehož členové obnovili z části již stromy zarostlé fotbalové hřiště, které bylo poté využíváno pro trénink lyžařů. Velkou zásluhu na obnově mají Edmund Wittmann st., Rostislav Šimek st. a Jan Brokeš. V dalším období bylo hřiště přiděleno hasičům, kteří ho ve snaze založit oddíl kopané (p. Kreif) za spolupráce s OLPA Aloisov upravili tak, že na něm bylo možné hrát fotbal. Konečnou správu získalo zásluhou MNV Ruda, který nechal hřiště doopravit a oplotit a fotbalový oddíl Tatran Ruda zde pak nějakou dobu hrál okresní soutěž. Od té doby zůstaly na hřišti i čtyři UNIMO buňky, které jsou používány do dnešní doby.

Zabavení původního fotbalového hřiště pro člely JZD se nepříznivě odrazilo v dalším životě jednoty. V roce 1959 byl sice zahájen nácvik na II. celostátní spartakiádu, na kterou nacvičovalo 62 členů jednoty, převáně z řad žactva. Celkově však došlo k útlumu činnosti, což se projevilo i častými změnami ve vedení jednoty hlavně v letech 1959 - 1966. Následná krize ve vedení jednoty byla vyřešena až nástupem Stanislava Janků do funkce starosty.

Členové Sokola byli již od jeho založení velmi aktivní v osvětové činnosti. Kromě besed a přednáek pro členy jednoty byly pořádány také zábavy, bály a Silvestry, na kterých vyhrávaly vyhlášené kapely pod taktovkou pana Emanuela Mikulše z Bohdíkova, pana Ben??ka z Postřelmova a pana Konečného ze Šumperka. Vlivem doby se však zmšnil styl zábavy, takže poslední tradiční "Silvestr" se konal v r. 1964 a tradiční "Maskový ples" byl v r. 1984 nahrazen "Pyřamovým bálem", dodnes velmi úspěným.

Rok 1959 negativn? ovlivnil i ?innost divadeln?ho krou?ku, kter? do t? doby pracoval velmi aktivn?. Pod taktovou re?is?r? Josefa Do?kala, Aloise Broke?e, Leopolda ?imka a dal??ch nad?enc? ochotnick?ho divadla byla sehr?na ?ada ?sp?n?ch divadeln?ch her a operet, krom? jin?ch hry Strakonick? dud?k nebo Lucerna, z operet pak ?esk? polka ?i Perly panny Serafinky. Roku 1962 byla ?innost divadeln?ho krou?ku na kr?tkou dobu obnovena, velk? ?sp?ch i na ciz?ch sc?n?ch sklidilo divadeln? p?edstaven? Moli?rovy hry Lakomec v hlavn? roli s Franti?kem Va?kem. T?m v?ak ?innost krou?ku definitivn? skon?ila, n?kte?? ?lenov? pokra?ovali v dal?? ?innosti v ochotnick?m krou?ku v Rud? nad Moravou pod veden?m pan? u?itelky Kr?lov?.

V roce 1964 se za?alo s v?stavbou nov?ho zd?n?ho pavilonu na sokolsk?m cvi?i?ti, jeliko? star? d?ev?n? u? nebyl vhodn? k oprav?. P?es vlekouc? se pot?e jak materi?lov?ho, tak i finan?n?ho charakteru a mal? z?jem ?len? jednoty o brig?dnickou v?pomoc byla hrub? stavba o t?i roky pozd?ji dokon?ena. Kone?n? ?prava v?etn? oplocen? byla provedena v roce 1968, kdy jednota oslavila 60. v?ro?? sv?ho vzniku. K tomuto jubileu byla uspo??d?na zda?il? slavnost, kterou lze tak? po??tat mezi jedny z nejv?t??ch akc? po??dan?ch jednotou. ?sp?n? vystoupen? cvi?enc? na t?to slavnosti se odrazilo ve zlep?en? pr?ci cel? jednoty. Cvi?enci pochodovali v tradi?n?ch sokolsk?ch kroj?ch. Tak jako v minulosti ?el pr?vod od Pan?avy se zast?vkami u Pomn?ku padl?ch a u pam?tn? desky na ?kole. Vystoupen? cvi?enc? a z?v?rem p?edveden? tance "?esk? beseda" ?leny na?? TJ Sokol a hosty ze Sokola Bludov p?isp?lo ke zdaru cel? akce.

?innost TJ ?sp?n? pokra?ovala i nad?le, MNV uvolnil s?l kulturn?ho domu pro n?cvik Spartaki?dy konan? v r. 1975. Do cvi?en? se aktivn? zapojili sta?? i mlad?, krom? ml?de?e nacvi?ovalo 12 ?en a 6 mu??. V r?mci p??pravy cvi?enc? se uskute?nila t?lov?chovn? akademie v s?le Na Rycht? a na sokolsk?m cvi?i?ti. ?lenov? TJ se z??astnili m?stn?ch a okrskov?ch t?locvi?n?ch vystoupen? a d?le tak? okresn?, krajsk? a nakonec i celost?tn? spartaki?dy - do Prahy jeli cvi?it 3 ?eny a 4 mu?i.

V sou?asn? dob? m? jednota mimo odbor ZRTV (ASPV), do kter?ho je za?len?n aerobik a florbal, je?t? odd?ly ly?ov?n? a odb?jen?.

Ly?ov?n? v jednot? se za?alo provozovat roku 1932 a o rok pozd?ji byly po??d?ny prvn? ly?a?sk? z?vody v obci. K zalo?en? odd?lu v?ak do?lo a? v roce 1951 a jeho prvn?m vedouc?m se stal bratr Edmund Wittmann st. V kr?tk? dob? dos?hli z?vodn?ci tohoto odd?lu v?born?ch sportovn?ch v?sledk? a za?adili se tak na p?edn? m?sta v tehdej??m olomouck?m kraji. Proto byla jednota v roce 1953 pov??ena po??d?n?m krajsk?ho p?eboru v b?hu na ly??ch i z?vod? sdru?en?m. V r?mci p?eboru se konal tak? z?vod ve skoc?ch na ly??ch na nov? vybudovan?m m?stku u Aloisova, kter? si ?lenov? odd?lu sami vybudovali a upravili. Velmi popul?rn? byl t? ly?a?sk? z?vod "Severomoravsk? poh?r" po??dan? jednotou ka?doro?n? za velk? ??asti dom?c?ch i ciz?ch z?vodn?k?. Nejv?t??ho sportovn?ho ?sp?chu dos?hli z?vodn?ci odd?lu v roce 1956 p?i celost?tn?ch ly?a?sk?ch z?vodech ve Velk?ch Karlovic?ch, kde za okres ?umperk z?skali ve ?tafet?ch I. m?sto. Mu?i star?? jeli ve slo?en? Jan Mat?s, Vojt?ch M?l a Zden?k Soj?k, mu?i mlad?? Rostislav ?imek st., Stanislav Mlyn?? a Anton?n Bank ml.
V t?m?e roce p?i celost?tn?m Sokolovsk?m z?vod? v N?zk?ch Tatr?ch obsadili z?vodn?ci Anton?n Bank, Rostislav ?imek a Milo? Winter II. m?sto ve ?tafet?ch.
Je t?eba p?ipomenout i jm?na dal??ch v?znamn?ch osobnost? ly?a?sk?ho sportu Sokola Hrabenov. Vynikaj?c?m skokanem na ly??ch byl Anton?n ?imek, n?kolikan?sobn? p?eborn?k olomouck?ho kraje a ??astn?k celost?tn?ch p?ebor? ve skoku na ly??ch. Jedn?m z nejlep??ch hrabenovsk?ch z?vodn?k? v b?hu na ly??ch v?bec byl v 50.- 60. letech Rostislav ?imek st. D?le pak dosahoval velmi dobr?ch v?sledk? Vojt?ch M?l, kter? v?ak brzy p?estoupil do TJ ?elezni???i ?umperk. Krom? v??e zmi?ovan?ch, dosahovali velmi dobr?ch v?sedk? z?vodn?ci Ladislav Ka?par ml., Franti?ek V?nos, V?clav N?tek, Jaroslav Pe?ka, Bohumil Maz?k, Jan Broke?, Alois Kub??ek a Vlastimil Gregor. Z ?en potom Ji?ina Ondr??kov?, V?ra ?ulov?, Irena V?nosov? ad. V t? dob?, p?esto?e se pracovalo i v sobotu, byla radost rozhl?dnout se v zim? po zasn?en?ch str?n?ch okolo Hrabenova, kde se b?halo a sk?kalo na ly??ch. V?dy? z?kladem pro vybudov?n? skokansk?ho m?stku u Aloisova byly ji? d??ve amat?rsky postaven? m?stky pro skok na ly??ch v Ol?in? a tak? na "Hanykov? skalce".

Po t?chto ?sp?n?ch letech za?ala ?innost odd?lu pon?kud stagnovat v d?sledku odchodu n?kolika v?konn?ch z?vodn?k? a genera?n? obm?ny. I p?es tyto nep??zniv? okolnosti se v Hrabenov? st?le z?vod? o Severomoravsk? poh?r v b?hu na ly??ch, ale u? se nesk??e. Pouze p?ipom?n?m, ?e posledn? z?vody, na dnes ji? zru?en?m skokansk?m m?stku u Aloisova, se konaly v ?noru r. 1965. T?mto rokem se za??n? ?innost ly?a?? d?ky rodin? Rostislava ?imka st. a Edmunda Wittmanna st. op?t zd?rn? rozv?jet. A?koliv odd?l nem?l dostatek sportovn?ho vybaven? a finan?n?ch prost?edk?, poda?ilo se vytvo?it kolektiv, jeho? ?lenov? pat?ili mezi p?edn? z?vodn?ky Severomoravsk?ho kraje. Vzpome?me v?kon? Rostislava ?imka ml., sourozenc? Broke?ov?ch, Wittmannov?ch, Hrochov?ch, Sva?inkov?ch, Florkov?ch, B?nov?ch, Klime?ov?ch, Ka?parov?ch a Zaj?cov?ch, Ivy Kristkov?, Vlastimila Gregora, Vl. Ka?para a dal??ch. V posledn?ch letech se ?ivotn? styl d?t? zna?n? zm?nil, tr?v? v?ce ?asu u po??ta?? a televizn?ch obrazovek, co? s sebou nese tak? ochladnut? z?jmu o sportovn? aktivity. ?innost ly?a?sk?ho odd?lu je tak udr?ov?na p?edev??m d?ky ob?tavosti Miroslava Homoly, nicm?n? pevn? douf?me, ?e op?t dojde k o?iven? tradice hrabenovsk? b?eck?ho ly?ov?n?.

O

Po dvan?ctilet?m p?soben? v okresn?ch sout??ch postoupili hrabenov?t? volejbalist? do krajsk? sout?e II. t??dy, ve kter? se st??dav?mi ?sp?chy setrvali a? do r. 1988. Dlouholet?m vedouc?m odd?lu byl Ladislav Ka?par ml., jeho? z?sluhou odd?l p?ekon?val ob?asn? krize zp?soben? jak probl?my v ?lensk? z?kladn?, tak nedostatkem vhodn?ch prostor pro provozov?n? sportu v zimn?m obdob?. Podm?nky pro ?innost odd?lu v tomto obdob? se zlep?ily v roce 1977, kdy si jeho ?lenov? za finan?n? podpory MNV sv?pomoc? upravili s?l Na Rycht?. T?locvi?na, kterou za?ali vyu??vat i ostatn? ?lenov? Sokola, slou?? po dal??ch ?prav?ch v?em odd?l?m TJ a? do dne?n? doby. N?stupcem Ladislava Ka?para ml. se stal Alois Faltus, kter? vedl odd?l a? do roku 2002. V sou?asn? dob? vede odd?l odb?jen? Mgr. Milan Maz?k.

V 70. letech do?lo k p?estavb? v are?lu sokolsk?ho cvi?i?t?, jej?m? v?sledkem byla t?i h?i?t? na odb?jenou s antukov?m povrchem. V r. 1987 bylo zavedeno osv?tlen? a od tohoto data jsou po??d?ny tradi?n? no?n? volejbalov? turnaje mu?? i ?en za ??asti p?edn?ch ligov?ch dru?stev. Roku 2005 byla na h?i?ti provedena oprava oplocen? a WC, byl nov? zast?e?en pavilon, v roce 2007 bylo opraveno osv?tlen? a po??zeny nov? n?t?ry. I p?es snahu funkcion??? TJ a osv?tu ve ?kol?ch se, bohu?el, pom?rn? ?asto setk?v?me s p??pady vandalizmu p??mo na h?i?ti. Finan?n? prost?edky vynalo?en? na odstran?n? ?kod by p?itom jist? ?ly vyu??t mnohem l?pe.

Fotodokumentace p?in?? vzpom?nku na hr??e star?? i mlad?? generace, mezi n? pat?ili Ladislav Ka?par ml., Jan Ka?par, brat?i Navr?tilovi, Anton?n ?imek, Alois Faltus, brat?i Kub??kovi, brat?i Bankovi, Karel Gronych, Milan Hrab, V?clav N?tek, Jaroslav Nov?k, Edmund Wittmann, Milan Maz?k, Josef Kristek, Miroslav Skopal, Ji?? Zaj?c, Zden?k Zapletal, Zden?k ?imek, Lubo? ?indler, Hynek Kamler, Mirek Matys, Vl. Faltus, Ji?? Matys ad. Samoz?ejm? je zde zachycena i generace sou?asn?.

Aktivn? pracovali tak? ?lenov? odd?lu ZRTV, kte?? se pravideln? z??ast?ovali skoro v?ech sout?? a atletick?ch z?vod?. Nejv?t??ho ?sp?chu dos?hl Josef Florek ml., kter? se ve v?ceboji ??k? probojoval a? do celost?tn?ho fin?le.

V pravideln? ?innosti pokra?ovala TJ i nad?le. P?ipravovala se oslava 70. v?ro?? vzniku Sokola, kter? se uskute?nilo v ?ervnu roku 1978. V p?tek se konala slavnostn? sch?ze s vyhodnocen?m zaslou?il?ch ?len? Sokola, v sobotu pak sportovn? a kulturn? odpoledne na cvi?i?ti. Zapo?alo se t? s n?cvikem na Spartaki?du v roce 1980. Nacvi?ovaly hlavn? ?eny pod veden?m Jany Hor??kov? a ml?de? ve ?kol?ch.

Rok 1983 byl ve znamen? oslav 75. v?ro?? TJ Sokol Hrabenov, v ?ele Sokola v t? dob? st?l Ladislav Ka?par ml. K v?ro?? byly uspo??d?ny turnaj v odb?jen? a slavnostn? odpoledne na h?i?ti, kter? za?alo tradi?n?m pr?vodem obc? s polo?en?m v?nc? k pam?tn?k?m padl?ch. Pr?vod pot? pokra?oval na h?i?t?, kde projev starosty Sokola zah?jil sportovn? a kulturn? odpoledne. Z?v?rem zatan?ili ?lenov? t?lov?chovn? jednoty "Moravskou besedu", kterou s nimi nacvi?ila Em?lie Kristkov?.

Dal?? ?innost odboru ZRTV byla zam??ena na n?cvik skladeb pro Spartaki?du po??danou v r.1985. Proto?e d?ti a ml?de? cvi?ily ve ?kol?ch, nacvi?ovali pouze ?eny a mu?i, kte?? se tak? z??astnili celost?tn? spartaki?dy v Praze.

K 80. v?ro?? v roce 1988 byl napl?nov?n t??denn? program oslav, zah?jen? slavnostn? sch?z?, kde byli vyhodnoceni zaslou?il? ?lenov? TJ a prom?tnut film z oslav v roce 1968 (60. v?ro??). V sobotu prob?hal sportovn? den, ve?er byl uspo??d?n t?bor?k za doprovodu hudebn? skupiny "V?trolam". V ned?li sokolov? polo?ili kytice k pomn?k?m padl?ch a n?sledovalo sportovn? odpoledne zakon?en? p?edstaven?m tane?n? skupiny "Markovica". Ned?ln? odpoledne prov?zela, k velk? l?tosti po?adatel?, nep??ze? po?as? a velk? zima.

V roce 1988 bylo již ve veřejném životě cítit uvolněnější atmosféru. Pokračovalo se v nácviku na připravovanou Spartakiádu, která se nakonec neuskutečnila, a místo toho cvičila část našich žen na prvním obnoveném Sokolském sletu v r. 1990.

Rok 1989 rozvýřil dění v tělovýchově. Obnovila se činnost původního Sokola zrušeného v r. 1948. Některé TJ vystoupily během roku 1990 ze svazku ČSTV (Československý svaz tělesné výchovy) a obnovily činnost Sokola. Po počátečních výpadech starých činovníků Sokola k práci TJ v posledních 40 letech, kdy všechny dobrovolné pracovníky TJ označili za přisluhovače totalitního režimu, rozhodl výbor po důkladném zvážení všech pro i proti, že zůstaneme ve svazku ČSTV pod názvem TJ SOKOL Hrabenov. Starostou byl v té době Edmund Wittmann ml.

90 let Sokola bylo slaveno v dobré atmosféře, neboť všechny oddíly aktivně pracovaly. Starostou a zároveň vedoucím lyžařů TJ Sokol byl v té době ing. Miroslav Homola. Byl obnoven tradiční závod o "Severomoravský pohár", pokračoval již oblíbený noční turnaj v odbíjené, byl založen oddíl odbíjené žen a pod hlavičkou ASPV již zmiňované oddíly florbalu, aerobiku žen a zdravotní tělesné výchovy. V tělocvičně se v současné době pravidelně cvičí a doufáme, že budeme mít co nejvíce nových zájemců o pohyb a cvičení, tak jak nám to ukazují naše ženy.

Další roky pod vedením starostky Mgr. Ivy Kleinové (od roku 2000) může zhodnotit již i dnešní mladší generace, pro kterou byl Sokol v Hrabenově založen pod heslem: "Ve zdravém těle, zdravý duch". Kéž by toto heslo platilo i v dalších letech.


Poslední textová korekce: 14.10.2021, Jan Rýznar